Reviews

Zwei Brüder im Geiste - virtuos

Frankenpost, 12. 7. 2014
 
 
 

Pocta Janu Dismasovi Zelenkovi

Praha, kostel sv. Šimona a Judy, 8. 4. 2014

Julius Hůlek, Hudební rozhledy 6/2014, s. 15-16
 
 
 

Dvořák, Carter a Martinů, čili Amerika v Brně

Brno, 15. 5. 2014

Boris Klepal, 16. 5. 2014, Brno/město hudby
 
 
 

Revue hudebních nosičů

G. P. Telemann – Dvanáct fantazií, B. Britten – Šest metamorfóz podle Ovidia, Vilém Veverka - hoboj

Lukáš Vytlačil, Hudební rozhledy 4/2014, ročník 67, strana 62
 
 
 

"Pretty Yende - Fenomén na startu"

27. 1. 2014, Praha, Obecní dům: Pretty Yende, Vilém Veverka, Pražská komorní filharmonie, dirigent Christopher Franklin, cyklus Nachtigallartists

Anna Šerých, Hudební rozhledy 3/2014, ročník 67, strana 14-15
 
Esprit hobojisty Viléma Veverky je evidentní, střídal pěvecké výstupy Pretty Yende svými sóly. Zněly hobojové transkripce árií, sopránových i tenorových (Come uno spirto angelico z Donizettiho opery Roberto devereux, Speral vicino il lido, KV 368 W. A. Mozarta a přeslavná árie Maria z West Side Story Leonarda Bernsteina), hlavně pak vábivá melodie Gabriel´s Oboe, kterou Ennio Morricone zkomponoval do filmu Misie. Prvotřídní umělec a prvotřídní hobojový zpěv ukázal, jak podmanivě se hobojový témbr blíží lidskému hlasu, když hráč je pravý muzikant. Morriconova originální hobojová skladba nadchla beze zbytku...
 
 

Posluchači byli sešviháni bičem Janáčkova komorního orchestru

Ostrava, 10. 3. 2014

Milan Bátor, 11. 3. 2014, ostravan.cz
 
"...Sólového partu se ujal Vilém Veverka. Jeden z nejlepších českých hobojistů mne od prvního okamžiku, kdy vstoupil na pódium, málem zhypnotizoval. Tak předně jeho úklona publiku byla skoro až k zemi. Taková pokora, že jsem se až zastyděl. Ale jeho hra! Ztratil se v monumentálním nadčasovém hudebním baroku, vypadalo to, že se povznesl nad reálnost přírodních zákonů a sil, nad tektonickou skutečnost skladby. Při pianissimech se přikrčil k zemi, v crescendech rostl a zvětšoval se. Na orchestru – zejména na vedoucím Jakubu Černohorském visel očima, chvílemi se neudržel a dirigoval si volnou rukou tempo. Byl jednoduše hudbou úplně pohlcen a bylo fascinující být u toho a užívat si jeho naprosto bezchybné, precizní a oduševnělé pojetí sólového partu..."
 
 
 

1. koncert KPH v sezóně 2014

Telč, 6. 2. 2014

/zadina/, 7. 2. 2014
Krásný zážitek mělo možnost prožít asi 40 posluchačů. Z rozhovoru s umělci po koncertu vyplynulo, že šlo o oboustrannou radost, že se jim před naším publikem hrálo dobře. Ze zkušenosti vím, že podobný pocit sděluje i mnoho dalších stejně významných a slavných umělců.
Pan Veverka srovnával pocity dnešního dne v Telči a dne před tím, kdy hrál před zaplněným Rudolfinem. Interakce s vnímavým, byť nepočetným publikem, ho inspirovala stejnému maximálnímu nasazení jako v Praze. Je to pro nás veliká pocta od umělců, kteří účinkovali na podiích světového významu a prestiže.
V souvislosti s počtem hostů a stavem sálu někdo pronesl, že si Telč něco takového ani nezaslouží. Rád bych oponoval. Myslím, že my, kteří jsme byli přítomni, jsme si to zasloužili a zasloužili si to i umělci, kterým se u nás líbilo a užili si to. I nás 40 tvoří střípek obrazu Telče, byť jen nepatrný. Ne vše se dá vyjádřit jen kvantitou a penězi...
 
 
 

Příliš skromná Pretty Yende

27. 1. 2014 Praha, Obecní dům: Pretty Yende, Vilém Veverka, Pražská komorní filharmonie, dirigent Christopher Franklin, cyklus Nachtigallartists

Svatava Barančicová , Opera PLUS, 28. 1. 2014
 
 
 

Češi ve Slovenské filharmonii

Juraj Bubnáš, Opera PLUS, 20. 1. 2014
 
...Podobný návrat v čase ako Respighi absolvoval v roku 1945 aj Richard Strauss, keď komponoval Koncert pre hoboj a orchester D dur. Autor monumentálnych symfonických básní sa na sklonku života rozhodol opustiť obľúbenú šírku orchestrálneho aparátu a zvolil si obsadenie malého klasicistického („mozartovského“) orchestra. Tri časti koncertu, plynule prechádzajúce jedna do druhej, ponúkajú obrovský priestor sólistovi prezentovať kultúru tónu, technickú pripravenosť i otvorenosť pre komunikáciu s orchestrom. Mladý český hobojista Vilém Veverka sa tejto neľahkej úlohy zhostil s absolútnou ľahkosťou, a zvládnutím pomalého tempa v druhej časti ukázal aj svoju obdivuhodnú dychovú techniku. Za zaslúžený potlesk sa publiku odvďačil prídavkom – prvou časťou z cyklu Šiestich metamorfóz podľa Ovídia pre hoboj sólo od Benjamina Brittena. (Tu treba pripomenúť, že celý cyklus Vilém Veverka v minulom roku nahral na CD vydavateľstva Supraphon, spolu s Fantáziami pre sólový hoboj Georga Philippa Telemanna.)...
 
 
 

Vilém Veverka a jeho fantazie a metamorfózy

Boris Klepal
 
CD Telemann: Twelve Fantasias, Britten: Six Metamorphosis after Ovid / Vilém Veverka – hoboj. V roce 2013 vydal Supraphon, celková stopáž 73:00
 
 
 

Moravský podzim, 7. 11. 2013

Zpěvy hoboje a klavíru na památku Arnošta Parsche

Boris Klepal
 
 

Black and White Tears /CD/

M. Tužilová, Harmonie 4/2013, s.56-57
 
Marek Kopelent - Black and White Tears
Profil komorní tvorby jednoho z našich nejvýznamnějšícj soudobých skladatelů...
 
...Poslední [dílo] A few Minutes with an oboist (1972) bylo psáno pro festival v americkém Aspenu. Dostalo se mu sice jiných i velmi kvalitních provedení nahrávka z r. 2005 se sólistou Vilémem Veverkou však nemá konkurenci. Zaměření sólisty především na soudobou hudbu dodává interpretaci Kopelentovy skladby za doprovodu Ensemble 21 pod vedením Jakuba Hrůši excelentní vyznění.
 
 

TELEMANN - Fantasias; BRITTEN - Six Metamorphoses / VILÉM VEVERKA - oboe

All the beauty, colourfulness and diversity expressed by a solo oboe...

 
 

Právo, 1. 2. 2013

 
Hobojista Vilém Veverka ve svém druhém albu natočeném pro Supraphon zvolil pouze sólové komorní skladby bez doprovodu. Z barokních pokladů nahrál Dvanáct fantazií George Philippa Telemanna, z hudby 20. století Šest Metamorfóz Benjamina Brittena. Oba cykly dávají Veverkovi, sólistovi Filharmonie Brno, dostatečnou možnost prokázat skvělé ovládání nástroje a stylově excelovat v dílech rozdílných epoch. Zejména Telemannův cyklus, nejrozsáhlejší v dějinách dechových istrumentů, psaný původně pro flétnu, je mistrovskou metou každého dechaře. (VLA)
 
 

Santiago de Chile, 3. 8. 2012

VILÉM VEVERKA, EL OBOÍSTA VIRTUÓSO

Jaime Donoso A.
 
 
 

„Verträumtes und Jugendsünden“

Neues Volksblatt, Georgina Szellers, 28.2.2012
 
…Als „Handegelenkensübung“ hat Richard Strauss sein Oboen-Konzert D-Dur Op. 144 aus dem Jahr 1945 bezeichnet. Das klingt allerdings zu beiläufig bei Betrachtung des Soloparts. Dessen ständige Präsenz, wenngleich ohne besonderen Virtuosen-Anspruch, seinen wandlungsfähigen, mit heller Klarheit servierten Ton konnte Vilém Veverka in seiner ganzen Skala ausspielen. Dabei untestrich er äusserlich sichtbar seine sensible Hingabe wie ein „verträumter Kauz“, als welcher Oboisten sich nicht ungern präsentieren. Etwas von einem „Liebesbrief“ als Zugabe passte dann genau zu diesem beeindrucktendem Image…
 
 

HAYDNOVY HUDEBNÍ SLAVNOSTI

Lukavické matiné

Lukáš Vytlačil, Hudební rozhledy 11/2011, s. 15 – 16
 
Druhý festivalový den zahájil již hodinu před polednem a malá zámecká kaple doslova praskala ve švech (…). S klasickým programem sem zavítalo duo hobojisty Viléma Veverky a harfistky Kateřiny Englichové. Koncert zahájila Sonáta g moll pro hoboj basso continuo, kterou napsal Carl Philipp Emanuel Bach zřejmě v době svých právnických studií ve Frankfurtu nad Mohanem mezi lety 1734 – 1738. Naopak Sonáta e moll KV 304, je v originále pro housle a Wolfgang Amadeus Mozart ji napsal v Paříži v roce 1778.( …)Poločas programu pak patřil Sonátě c moll pro sólovou harfu Jana Ladislava Dusíka, která byla jak zajímavým zpestřením koncertu, tak i virtuózní ukázkou technických možností harfy v hudbě 2. poloviny 18. století. Do prostředí berlínského dvora (…) posluchače opět zavedla Sonáta F dur Františka Bendy, která byla komponována pro flétnu. Závěr programu pak tvořily skladby Reverie, Menuet a Prélude, jež v inspiraci klasickými formami hudby 18. století napsal impresionista Claude Debussy. Kateřina Englichová i Vilém Veverka patří mezi špičkové interprety, a to ve světovém měřítku. Jsou vybaveni dokonalou technikou i vynikající muzikalitou a díky několikaleté spolupráci tvoří skutečně výborně sehraný tým. K tomu připočtěme velmi dobře sestavenou dramaturgii, která významně umocnila jak celkový průběh programu, tak i rozdílnosti jednotlivých kompozic, a nevšední atmosféru zdevastované kaple. Kouzelné pak bylo toto spojení především v posledním čísle, kde se Debussyho snové skladby snoubily s půvabnými průhledy do sluncem a zelení zalité zámecké zahrady. Jednoduše řečeno – jedinečný zážitek, který potěšil jak to nejnáročnější hudební ucho, tak i poetiku duše.
 
 

CONCENTUS MORAVIAE

XVI. Mezinárodní hudební festival 13 měst (téma: České sny)
Freskový sál zámku Milotice: Vilém Veverka, Kateřina Englichová a Ivo Kahánek, 30. 5. 2011
 
kritika:
 
fotogalerie:
 
 

Festival soudobé hudby MusicOlomouc

Reduta Moravské Filharmonie Olomouc, 28. 4. 2011
 
(Olomoucký deník, 4. května 2011, s. 10)
 
 
 

Skladby 20.století v ukázkovém podání

Recenze koncertu Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, 6. a 7. 4. 2011
 
 
 

Lutoslawski v Brně

Harmonie 12/2010, Ondřej Pivoda
 
Vrchol večera však jednoznačně patřil Lutoslawského Koncertu pro hoboj, harfu a komorní orchestr. A to především díky sólistům, harfenistce Kateřině Englichové a hobojistovi Vilému Veverkovi. Vynikající technická připravenost, skvělá souhra a umění vtáhnout posluchače takříkajíc do děje učinily z Lutoslawského koncertu nanejvýš delikátní lahůdku.
 
 

Virtuosos músicos checos, en Buenos Aires

Nuova Harmonia acercó un gran hecho artístico

La Nación, Argentina, Hector Coda, 29.9.2010
 
Los obras siguientes tuvieron como solista a un intérprete de excepcional calidad: el oboista Vilém Veverka. En primer término, intervino en el Concierto en Re menor BWV 1059 de Johann Sebastian Bach. Sobre el trasfondo sonoro de la orquesta, su trazo melódico destacó con nitidez expositiva un discurso que fue expuesto con admirable fluidez sonora, en medio del pujante y vital ritmo del conjunto que elaboró planos sonoros de distintiva definición dinámica.
 
El Concierto en Mi menor para oboe y cuerdas , del fecundo compositor germano del siglo XVIII Georg Telemann, fue ejecutado por el oboista con pureza sonora; su impecable articulación engalanó la obra con una nitidez y musicalidad que en su expresión alcanzó conmovedores acentos.
 
La segunda parte del concierto incluyó la encantadora Sinfonía simple op.4 de Benjamin Britten, obra orquestada exclusivamente para cuerdas que fue magníficamente interpretada. Especialmente, el "Playful pizzicato", uno de sus cuatro movimientos, fue un alarde de virtuosismo por el unísono de decreciente intensidad sonora del pizzicato en el que se alcanzó un pianissimo de gran sutileza.
 
 

Totaler Körpereinsatz eines Oboisten bei den Salzkammergut Festwochen Gmunden

Neues Volksblat, 10.8.2010
 
Das Ereignis an diesem Abend war aber der tschechische Oboist Vilém Veverka, der gleich mit zwei Konzerten, d-Moll von Bach und e-Moll von Telemann, das Publikum restlos fesselte. Seine Phrasierungskunst und die über lange Passagen gehaltene Atemspannung bot der weltweit gefragte Solist mit totalem, fast tänzerischem Körpereinsatz in einer Brillanz dar, die ihresgleichen sucht.
Durch ihn erreichte der tadellose Abend die kunstlerischen Höchstwerte.
 

Rheingau Musik Festival 2010: PORTA PATET, COR MAGIS

Vilém Veverka (Oboe) und das Münchner Kammerorchester gastierten im Kloster Eberbach

Luxemburger Wort, 3.8.2010, von Marc Jeck
 
Eigentlich sollte Albrecht Mayer als Solist mit dem Münchner Kammerorchester auftreten. Doch krankheitshalber musste der zum Instrumentalisten des Jahres 2010 (ECHO Klassik) gekürte Solo-Oboist der Berliner Philharmoniker sein Gastkonzert bem diesjährigen Rheingau Musikfestival absagen. An seiner Stelle wusste der tschechische Musiker Vilém Veverka das Publikum im Kloster Eberbach zu begeistern und alle waren sich an dem Abend einig: Diesen Oboisten sollte man nicht so schnell aus den Augen bzw. aus den Ohren verlieren.
 
Souverän stieg Vilém Veverka in das Konzert für Oboe und kleines Orchester D-Dur von Richard Strauss ein, nachdem der im Bläserregister sitzende Solist mit seinen Kollegen schwungvoll den Konzertabend mit der Ouvertüre zu Mozarts Oper "Le Nozze di Figaro" eingeläutet hatte.
 
Insbesondere war es der geschmeidige Ton des Solo-Oboisten des Münchner Kammerorchesters, der von Anfang an faszinierte. Spieltechnisch sicher und mit gutem Gespür für die Partitur präsentierte sich der 32-jährige Oboist dem Publikum des 1987 gegründeten Rheingau Musikfestivals.
 
Der warme Ton beherrschte die pausenlos ineinander übergehende Sätze des Strauss´chen Oboenkonzertes. Das Münchner Kammerorchester unter der Leitung seines Chefdirigenten Alexander Liebreich stand Veverka als zuverlässigen Musikpartner zur Seite. Lang anhaltender Applaus erntete der Solist. Dieser bedankte sich mit dem ersten Satz aus den sechs Methamorphosen nach Ovid für Oboe Sole von Benjamin Britten.
 
 
 

Rheingau Musik Festival: Das Münchner Kammerorchester mit Vilém Veverka in Eberbach

Wiesbadener Kurier, Eberbach,Axel Zibulsky, 31.07.2010 EBERBACH
 
Albrecht Mayer hätte sicherlich noch eine Bach-Kantate als Zugabe gespielt, vermutete Oboist Vilém Veverka. Das war natürlich nicht ganz ernst gemeint, sondern bedeutete eine Anspielung auf die Vorliebe von Mayer, dem Solo-Oboisten der Berliner Philharmoniker, auf seinem Instrument gerne höchst ungewöhnliche Bearbeitungen aufzuführen. Ganz programmgemäß hätte Albrecht Mayer im Kreuzgang von Kloster Eberbach aber auch ein Originalwerk spielen sollen, das späte Konzert für Oboe und kleines Orchester von Richard Strauss. Doch dazu kam es in doppelter Hinsicht nicht: Der Solist war krank, der Kreuzgang an diesem Festival-Abend zu kalt. Beim Gastspiel des Münchener Kammerorchesters vertrat ihn der junge Tscheche Vilém Veverka in der Basilika.
 
Natürlich hätte der Serenadentonfall des Programms mit Werken von Wolfgang Amadeus Mozart, dem Oboenkonzert von Strauss und Richard Wagners „Siegfried-Idyll“ weit besser in den luftigen Kreuzgang gepasst. Aber auch in der Basilika konnte man sich ein Bild vom vorzüglichen Spiel des jungen Tschechen Vilém Veverka machen, als er die tönende Weltabgeschiedenheit des Strauss-Konzerts mild, weich und sanft intonierte: Der Zweite Weltkrieg war gerade zu Ende gegangen, doch Strauss flüchtete sich als Komponist in melancholischen Klassizismus: Daran mag man durchaus befremdet denken, wenn man das 1945 geschriebene Konzert hört. Immerhin trumpft keine Geste zu virtuos oder äußerlich zu brillant auf; das Konzert verinnerlicht, eben fast weltabgewandt zu spielen, gelang dem jungen Solisten dank seinem ungewohnt runden, warmem Ton auf der Oboe exzellent. Seine Zugabe war der „Pan“-Satz aus Benjamin Brittens „Metamorphosen“ für Oboe solo.
 
 
 

Filharmonie Hradec Králové s Weiserem a Veverkou

duben 2010, Michal Novenko, Filharmonie Hradec Králové
 
Velký kontrast následující skladby přinesl skutečně výrazné oživení. Koncert pro hoboj a malý orcehstr Bernda Aloise Zimmermanna má navenek klasickou třívětou stavbu , vnitřní řešení jednotlivých vět je však dosti osobité. Při tom všem zachovává skladatel uměřenost proporcí a logičnost stavby. Mimořádně náročný hobojový part se proplétá s barvitou instrumentací orchestru, z níž i dirigent vykouzlil řadu překvapivě poetických momentů. Sólistův výkon imponoval především naprostou samozřejmostí, s níž Veverka tlumočil obsah díla, jakoby pro něj téměř neexistovaly technické hranice.
 
Přestávkou však ještě nekončila tato skvělá demonstrace možností zdánlivě křehkého nástroje. Rihmova Hudba pro hoboj a orchestr má v sobě zvláštní dvojlomnost, poměrně dlouhou dobu se odvíjí v uvolněných zvukových plochách, z nichž se na krátké okamžiky vynořují mlhavé náznaky tradičně znějících souzvuků. Sólový hoboj se několikrát dostává do neslýchaně vysokých poloh, v nichž se výrazně mění i témbr nástroje. Všechny záludnosti sólového partu zvládl Veverka opět s fascinující lehkostí a rovněž komplikovanost souhry s orchestrem si mohl mnohý posluchač uvědomit až zpětně.
 
 

Hobojista číslo jedna

Harmonie 3/2010, J. Bálek
 
Pozvat sólohobojistu Berlínské filharmonie Albrechta Mayera jako sólistu abonentního koncertu Pražské komorní filharmonie byl skvělý nápad.... Osobitým vystupováním na pódiu i hráčskými schopnostmi se Meyerovi rovná i český hobojista Vilém Veverka ......
 
 

ACHT BLÄSER IM GLEICHEN ATEM

Konzert des hervorragenden PhilHarmonia Octets Prague

Start des "Klenge Maarnicher Festival 2010", Loll Weber
 
Spätestens seit der Barockzeit gelten europaweit die böhmischen Bläser als Eliteinstrumentalisten. Das Prager Ensemble bestätigt diese Tradition auf eindrucksvolle Weise.
 
Der Einstieg in das Es-Dur Oktett op. 103 von Beethoven - ein Jugendwerk noch aus dessen Bonner Zeit und auch als Streichquintett bekannt - macht sogleich klar, dass wir es hier mit acht überragenden Musikern zu haben. Neben der makellosen instrumentaltechnischen Versiertheit besticht vor allem der dynamisch höchst differenzierte Vortragsstil in bestem kammermusikalischem Geiste. Da wird in der Regel eher unsolistisch diskret phrasiert und nuanciert. Entscheidend ist der gemeinsame Atem. Jeder hört auf jeden und das Einvernehmen erscheint auch im Bereich der Klangbalance optimal. Wie etwa die einzelnen Pulte die rhythmischen Feinheiten des Menuettsatzes leicht, ja schwerelos hintupfen, zeugt von einem reflektierten Gestaltungswillen hohen Ranges. Der lyrische Schmelz und der drängende rhythmische Fluss sind da und auch die kniffligsten Passagen (Hörner!) werden ebenso tonsicher wie brillant ausgeformt. Wunderbar!
 
Für den herzlichen Applaus sowie für die Blumen und die Weingeschenke bedanken sich die tschechischen Bläser mit dem Kopfsatz des Gordon Jacob - Divertimentos. Ein vollauf geglückter Start in den neuen Zyklus!
 
 

CD Risonanza - K.Englichová/harp, V.Veverka/oboe, I. Kahánek/piano

Supraphon 2009, Graham Melville-Mason
 
Here is a fascinating disc of attractive twentieth century Czech chamber works, opening with Jan Hanuš´s Trio concertante, following with Eben´s Risonanza for solo harp and Ordo modalis for oboe and harp and closed with Haas´s Suite for oboe and piano...
 
Members who have attended the Leamington Czech Music weekends will recall Kateřina Englichová playing Petr Eben´s Risonanza to great effect. Although given its first performance in Berlin, Kateřina gave the Czech premiere and it is good to have her fine reading preserved here. The modal element of the title is present throughout the Ordo modalis, which was first performed in Olomouc in 1964 by Jiří Mihule and M. Kožíková.
 
In this recording it is beautifully played by Vilém Veverka and Kateřina Englichová, Petr Eben´s understanding of the capabilities of both instruments´specific sound worlds and techniques being amply and effectively demonstrated. Pavel Haas´s Suite for oboe and piano will be better known to many members and here all three movements are given strong and satisfying performances.
 
 

Fulminanter Auftakt der 10. Internationalen Musiktage in Falkensee am 27.3.2009

 
FALKENSEE - Die Internationalen Falkenseer Musiktage bestehen seit zehn Jahren, Grund genug, zum Auftakt am Freitag in der Falkenhagener Kirche ein Ensemble der Spitzenklasse einzuladen: das Trio aus Prag.
Die Harfenistin Katerina Englichova ist im Havelland keine Unbekannte mehr. Ihr zur Seite standen die Flötistin Sofie Vokalkova und der Oboist Vilem Veverka, ebenfalls Instrumentalisten von internationalem Rang. Das Programm des Eröffnungskonzertes „Vom Barock zur Moderne“ versprach Entdeckungen zeitgenössischer Komponisten.
 
Zu Beginn war von dem Barockkomponisten Georg Philipp Telemann die Triosonate in a-Moll zu hören, in der die Harfe den Part des Basso continuo temperamentvoll übernahm. Katerina Englichova spielte mit sichtlicher Freude an ihrem imposanten Instrument. Für ein kurioses Zwischenspiel sorgte das rhythmische Klappern der Schalllochdeckel der Oboe, die Vilem Veverka meisterlich beherrschte. Er studierte in Berlin und trat bereits unter Simon Rattle auf. Seit 2005 musiziert er zusammen mit Katerina Englichova.
 
Katerina Englichova hatte ihre Ausbildung in Prag begonnen und konnte mit einem der angesehenen Fulbright-Stipendien ihre Studien in den USA fortsetzen. Sie hat über dreißig CDs eingespielt und trat schon mit Musikerlegenden auf wie dem Cellisten Mstislaw Rostropovic und dem Geiger Pinchas Zukerman. Als Solistin war sie im Berliner Kammermusiksaal zu hören und in der New Yorker Carnegie Hall.
 
Die Préludes für Oboe und Harfe von Débussy mit ihren tänzerischen Melodien zeigten, wie harmonisch sich die Instrumente ergänzen können. Die Künstler waren hervorragend aufeinander eingespielt. Die kahlen Wände der Kirche schufen eine durchsichtige Akustik, für die warmen Töne der Harfe und der Blasinstrumente.
 

Haydn Biennale Mechelen/Belgium

Hobo en Vilém Veverka
Den hobofenomeen zoals de Tsjech Vilém Veverka horen velen zelden meer dan een keer in het leven live. De Haydn-biënnale slaagde erin om het publiek deze man driemaal te doen optreden in twee dagen tijd. Er waren nogal wat gelukkigen die deze virtuoos twee keer en sommigen zelfs drie keer achter elkaar hoorden concerteren. Hoe omschrijf je zulk een denderend muzikant die erin slaagt het publiek zo mee te slepen dat het niet durft te kuchen tussen de delen van de werken? Veverka heeft niet allen een letterlijk adembenemende techniek — nooit zag ik zo iemand in enorme lange bogen, beheersing en kracht dit moeilijkste blaasinstrument bespelen — hij heeft een bijzonder breed muzikaal inzicht en het vermogen dit het publiek kenbaar te maken.
 
Het overbekende en platgespeelde concerto voor hobo en orkest van Allessandro Marcello kreeg veel meer invulling dan we mochten verhopen met de vertolking van Vilém Veverka. De interpretatie van de hoboïst sloot bovendien volledig aan met het opiniestuk dat je elders in Klassiek Centraal kan lezen. Hier werd de muziek op een hoger niveau getild en dit lokte bij het publiek een reactie van ingetogen opwinding uit.
 
Het Concerto in a voor hobo en strijkers van Vivaldi werd door het eerder wat slordig spelende orkest hemels gespeeld en dit dankzij de mimiek naar en het contact met het orkest van de solist. Door zijn geniale uitvoering nam hij het orkest op sleeptouw en het podium stond plots vol topkwaliteit van ontegensprekelijk, algemeen leidend internationaal peil. De interpretatie van het Andante in dit concerto zorgde na afloop voor een muisstille zaal. Dankzij het muzikale inzicht en zijn wijze het kenbaar te maken aan de luisteraars, begreep ieder dat Vivaldi al te dikwijls te speels en te los wordt uitgevoerd en men de intense gevoelswereld van de man, die wel degelijk in zijn muziek verhaald wordt, (nog) niet echt ten volle ontdekt heeft.
 

Atemberaubendes Oboenspiel

Die Tschechischen Kammersolisten mit dem Solisten Vilém Veverka boten in der Schlosskapelle von Weesenstein ein meisterhaftes Konzert (Mitte Europa).
Dann kam die Begegnung mit dem Solisten Vilém Veverka, Solo-Oboist der Philharmonie Brünn. Von Dirigenten der ersten Reihe wird er immer wieder zu namhaften Orchestern eingeladen. Die Musikhochschule „Hanns Eisler“ Berlin und die Orchester Akademie der Berliner Philharmoniker sind die deutschen Stationen seiner internationalen Ausbildung. Wir er Johann Sebastian Bachs Oboenkonzert d-Moll und nach der Pause Georg Philipp Telemanns e-Moll Konzert spielte, war einfach atemberaubend. Sein Atem hingegen schien unerschöpflich. Wenn er die großen melodischen Bögen der langsamen Sätze ausformte, fieberte man mit ihm, ob denn die Luft ausreichen würde. Er enthob das Bach-Konzert jeglicher Strenge und ließ das Spiel mit der Musik dominieren. Das war prächtig.
Sächsische Zeitung, Hanns Peter Altmann, 24.6.2008
 

Psychedelische Klassik

Keine Angst, es war kein Konzert unter Drogeneinfluss, es war ein seriöses Konzert des Mährischen Herbstes in der Darbietung von Spitzenkünstlern - der Cembalistin Barbara Maria Willi und dem Oboisten Vilém Veverka. Darüber hinaus im würdevollen Konzertsaal vom Konvent der Barmherzigen Brüder, und zwar am Freitag dem 5. Oktober 2007.
Ungewöhnlich war die Konzertgestaltung. Barock, Klassik, Moderne. ... und auch die Werkauswahl. Barbara Willi mit Vilém Veverka suchten sich weniger bekannte Stücke aus und spielten sie hervorragend. Beide gaben Leistung wert des Weltniveaus.
Kult, Radim Ošmera, 15.10.2007
 

The Czech Chamber Soloist and Vilem Veverka - as first ensemble from Brno conquered South America

On 21st September twelve members of The Czech Chamber Soloists under the leadership of Ivan Matyáš returned home from a successful three week tour of South America. The ensemble performed in sold-out concert halls in three South American countries (Peru, Argentina, Brazil), in many cases the capacity of the venues was more than 1200 seats. The oboe voluntaries by J.S.Bach a G.Ph. Telemann were superbly performed by a young, very talented soloist Vilém Veverka, winner of the 2003 international competition in Tokyo.
[b][i]The oboe voluntaries by J.S.Bach a G.Ph. Telemann were superbly performed by a young, very talented soloist Vilém Veverka, winner of the 2003 international competition in Tokyo.Rovnost, 26.9.2007
[/b][/i]
 

Traumhaft schöne Abendmusik

Konzert des Bayerischen Kammerorchesters mit Werken Mozarts und Stamitz´ im Kreuzgang der Abtei Seligenstadt
Der junge Oboist aus Prag begeisterte durch seine exzellente Virtuosität und seine unkomplizierte Art. Das Orchester musizierte zurückhaltend und ließ der Oboe viel Klangraum zur Entfaltung. Dies kostete der Solist voll aus und spielte in den originellen Kadenzen sein Instrument in allen Nuancen keckernd, trillernd, rufend, flötend und singend aus. Das finale Rondo über Blondchens Arie „Welche Wonne, welche Lust“ wurde wörtliches Erlebnis beim Solisten, bei den Musikern und beim begeisterten Publikum, das die grandiose Leistung mit anhaltendem Beifall honorierte.
Main-Echo, J.Döring, 16.7.2007
 

Wegbereiter der Klassik

Musik von Johann und Carl Stamitz in Seligenstadt
Der aus Prag stammende Vilém Veverka bot eine äußerst subtile, differenzierte und klangfeine Interpretation des Konzerts für Oboe und Orchester C-Dur KV 314. Souverän und klanglich ausgefeilt meisterte er die quirligsten Passagen. Sehr gesanglich, fast andächtig zelebrierte Veverka den zweiten Satz mit seinen elegischen Melodien. Die Oboe schien zu singen. Frisch und überschwänglich gestalteten die Musiker das Rondo im dritten Satz.
Frankfurter Allgemeine, H. Budweg, 16.7.2007
 

Neskutečně krásná večerní hudba

Koncert Bavorského komorního orchestru s díly Mozarta a Stamice v křížové chodbě opatství v Seligenstadt
Mladý hobojista z Prahy nadchl excelentní virtuozitou a nekomplikovaným způsobem hry. Orchester se dynamicky držel zpátky, aby tak ponechal sólistovi prostor k rozvinutí zvukových možností nástroje a jeho brilantní techniky. To si sólista vychutnal a vyhrál v originálních kadencích ve všech nástrojových nuancích, trylkujíc, volajíc, zpívajíc. Finále Rondo „Jaká slast, jaká rozkoš“ se stala doslova a do písmene zážitkem jak pro sólistu, tak hudebníky a nadšené publikum, které tento grandiózní výkon honorovalo dlouhotrvajícím potleskem.
Main-Echo, J.Döring, 16.7.2007
 

Veverka was great again

I usually choose the concerts I want to hear based on their dramaturgy: I want to hear interesting pieces, best of all some which I do not know yet. I am not so interested whether there shall be any stars on the stage. Oboist Vilém Veverka is one of very few names which cause me to exceptionally go for „the personality“. In his case, even the first condition - interesting dramaturgy of pieces - is always fulfilled. Vilém Veverka together with pianist Daniel Wiesner performed at a Prague Spring matinee on 13 May in the Liechtenstein Palace. They played Britten, Dutilleux, Castiglioni, Ber and Haas. Although the textbooks say about oboe that it is „technically less mobile, especially in fast tempo staccato passages“, Veverka manages to completely contradict these statements. Moreover, he presents an admirable scale of dynamics and expressive niveau.
Deník hudební kritičky, S.Barančicová, June 2006
 

Discovery of Prague Spring

Although the name of only twenty-eight years old oboe virtuoso Vilém Veverka is not unknown to our public, the possibility of a Prague Spring recital was definitely a confirmation for him that the very individual interpretation route he took is a right one. The compact programme of the whole concert was composed purely from 20th century works – the audience could thus convince themselves about the broad spectrum of oboe’s expressive possibilities. The especially colourful tone by Vilém Veverka was an especially pleasant surprise in the Czech environment.
Veverka brought the Czech premiere of a piece called Aleph for solo oboe by Nicolo Castiglioni. In the intentions of New Music, Castiglioni uses various possibilities of the oboe. Against the traditional opinion of the challenging nature and even the sense of such music there was the fact that for the audience, Aleph was the most successful piece of the programme. The bravado presentation by Vilém Veverka, a specialist in the music of the second half of the 20th century was the main reason for this.
Hudební rozhledy, M. Matzner, July 2006
 

Prague Spring 2006

All who connect oboe only with baroque or with touching passages of romantic symphonies got quite a lesson from Vilém Veverka. Accompanied by pianist Daniel Wiesner, his instrument was transfigured from piece to piece. Be it a virtuosic and sophisticated Britten, impressionistically light Dutilleux or wittingly avant-garde Castiglioni for solo oboe. The summit of the morning matinee was the Suite for oboe and piano by Pavel Haas from 1939. Vilém Veverka, a young oboist, winner of a competition in Tokyo who also played with the Berlin Philharmonic as Karajan Academy scholar, presented the concerto in a phenomenal way.
Festival Newsletter, J. Bálek, May 2006
 

Who was shining on the Young stage?

The second half of the evening was filled by Concerto for oboe and chamber orchestra H 353 by Bohuslav Martinů and Suite in A, op. 98b by Antonín Dvořák. The oboist Vilém Veverka presented quite a show (playing with his back to the audience, wiping his sweat to the beat, bending backwards and shuffling his soles) but when I closed my eyes, I heard a straight, sweet tone and above all a virtuosity of performance.
Hudební rozhledy Magazine, August 2005
 

Prague premieres 2005

…“a highlight“ came only after the interval with the concerto for oboe and Martin Hybler chamber orchestra, presented by phenomenal oboist Vilém Veverka. Refined and precise instrumental technique is a matter of course, there was also some marvellous work with the sound possibilities of the instrument. Veverka used a truly wide range of effects - blowing into phenomenal heights beyond the range of the instrument, tones with sounding aliquots, using circular breathing at several exposed places – an especially expressive moment came when the orchestra started to quote a Moravian folk song and the oboe keeps to one long high tone despite the harmony changes. Very compelling!
Web: http://alsik.bloguje.cz, April 2005